Thumbnail

Dubaj. Proč je toto město nejhorší noční můra?

Přehrát audio verzi
00:00  /  00:00

Dubaj, oáza kapitalismu. Město postavené od základu na myšlence, jak velkolepě vyhodit peníze oknem. Každý kousek města křičí: "Podívej se na mě!" o to zoufaleji, jak rychle dochází ropa. V Dubaji najdete nejvyšší, nejdrahší, největší, nejhlubší, nejzbytečnější .... (doplňte cokoliv). Je to město, které stojí na písku. A jednoho dne se tento písek sesype. Protože

Dubaj je zasraný vtip

  1. Zbytečná Burj Khalifa

    Mrakodrapy: symboly bohatství, společenského postavení a tváře města – alespoň pro většinu lidí. Dle mého názoru jsou to naprosto hloupé a zbytečné stavby, symbolizující pouze velikost ega manažerů a CEO, kteří v nich mají své kanceláře. Kdo je vlastně potřebuje? Určitě ne ti, kdo mají dostatek zdravého rozumu k tomu, aby si uvědomili, že život ve 150. patře není zrovna praktický, pokud nechcete trávit polovinu života čekáním na výtah. Zdá se, že městské plánování zde bylo navrženo podle hesla "čím větší, tím lepší", což je ironické, když uvážíte, že většina těchto gigantů stojí poloprázdná, protože kdo by tam doopravdy chtěl bydlet?

    Neměly bychom je vůbec stavět. S každým přibývajícím metrem roste exponenciálně i jeho cena. Náklady na výškové budovy jsou obrovské a mají dlouhou návratnost. Jsou neekologické a drahé na údržbu. V době, kdy si střední třída nemůže dovolit vlastní bydlení, to považuji za obrovské plýtvání zdroji.

    Burj Khalifa je příliš vysoká na to, aby byla připojena k městské kanalizaci. Denně spotřebuje asi 15 milionů litrů vody. Po jejím použití se voda shromažďuje v podzemní nádrži. Odtud je čerpána do nákladních automobilů, které ji odvážejí na místní čističku odpadních vod. Celý tento proces stojí asi 1 milion dolarů ročně. Ano, milion dolarů ročně na sračky od bohatých sráčů. Tomu říkám efektivní využití zdrojů.
    Až se příště při placení nájmu budete ptát sami sebe "Proč je ten nájem tak vysoký?", podívejte se, ve které výškové budově sídlí firma, která vlastní váš bytový komplex. 

  2. Zbytečné - "Palmové ostrovy"

    Pravděpodobně nejznámějším symbolem města, jehož stavba začala v roce 2001 a dodnes není dokončena, jsou Palmové ostrovy. Celkové náklady se odhadují na 12 miliard dolarů. Při výstavbě těchto naprosto zbytečných umělých ostrovů bylo vytěženo ohromné množství písku a kamení z mořského dna, protože písek z pouště se nedal použít kvůli hrubosti jeho zrn, což mělo devastující účinky na mořský život. Místní populace ryb a jiných mořských organismů byla nucena opustit svá přirozená hnízdiště, což bude mít dalekosáhlé následky na celý ekosystém.

    Korálové útesy jsou jedním z nejohroženějších mořských ekosystémů na světě, a jejich ničení má katastrofální následky na biodiverzitu oceánů. Přes veškeré snahy o zachování a obnovu korálových útesů se stavba obřích umělých ostrovů v Dubaji stala pro tyto křehké ekosystémy osudnou.

    Podle NASA se tyto ostrovy potápějí rychlostí 5 mm za rok. Připočítáme-li stoupající hladinu oceánu, brzy budeme mít z Dubaje konečně smysluplnou turistickou atrakci - Atlantidu (Atlantis, chcete-li).

  3. Dubai Porta Potty (Portable Toilet)

    Přemýšleli jste někdy nad tím, kde instagramové modelky čerpají finanční prostředky na svůj luxusní životní styl? Pokud vás jako první napadne "prostituce" nebo "sugar-daddy", rád bych vám řekl, že máte pravdu. Bohužel, realita je daleko, daleko horší. Vůbec se o tom tady nechci rozepisovat, protože je to něco tak odporného, zvráceného a zavrženíhodného, že je to jen pro silné povahy.

    Název "Dubai Porta Potty" je odvozen od slova "portable toilet", což v překladu znamená "přenosný záchod". Stručně řečeno, "Dubai Porta Potty" je žena (obvykle modelka z Instagramu), která výměnou za peníze, provádí ty nejbizárnější věci jaké si jen dokážete představit. Věřte mi, že sex s 11-ti letým chlapcem, je zdaleka ten nejlepší chod z nabídky nechutností. Dál je to individuální. Záleží na osobních preferencích, zda dáváte přednost uspokojení velblouda nebo jezení lidských výkalů. 

    V žádném případě nechci nikoho soudit, ba naopak, pokud se někdo dobrovolně rozhodne prodat své tělo, nemám s tím žádný problém. S čím mám problém je, pokud do této obchodní transakce vstupujete nedobrovolně pod nátlakem nebo dokonce výhrůžkou. Pokud vám někdo odebere po příletu pas a odveze vás někam doprostřed pouště, je to obrovský nátlak. Ale co čekat od země, kde ženy mají menší práva než domácí mazlíčci v Evropě.

  4. Vykořisťování a otroctví

    Toto mě trápí ze všeho nejvíc, nejen v Dubaji, ale v zemích Perského zálivu obecně. Abych však zachoval nestrannost, nebudu tvrdit, že v západním světě se to neděje. Děje. Ale to, co se děje zde, dává vykořisťování úplně jiný rozměr. Veškerý luxus, bohatství a přepych Dubaje leží na hromadě lidského neštěstí a utrpení. Chudí lidé z Indie, Pákistánu a Bangladéše přicházejí za příslibem vysokého výdělku, který nikdy neuvidí. Musí se zadlužit u rodiny a známých, aby zaplatili cestu a pracovní vízum (cca 2.000 EUR). Po příjezdu jim jsou odebrány pasy, a skončí uvězněni v nekonečném kolotoči mezi prací a dluhem, který nejsou schopni nikdy splatit.

    Jsou nuceni pracovat až 12 hodin denně, 7 dní v týdnu, v průměru za 175 EUR měsíčně. První výplata je často vyplacena s několika měsíčním zpožděním. Žijí v otřesných podmínkách a trpí hladem. To vše se děje jen několik kilometrů od nejvyšší budovy světa, před kterou jsou zaparkovaná zlatá Lamborghini.

    Podle odhadu Commonwealth Human Rights Initiative (CHRI) mezi lety 2012 a 2018 zemřelo v zemích Perského zálivu více než 10 indických pracovníků denně. Další odhady uvádějí, že nejméně 2 další pracovníci týdně spáchají sebevraždu.

Ze všech těchto důvodů, hlavně kvůli tomu poslednímu, nenávidím Emiráty a obzvlášť nenávidím zasraný Dubaj. Na druhou stranu si říkám: "Ale co, za tu fotku na Instagram to přece stojí." 

 

Zlověstné varování, že peníze nás před klimatickou změnou nezachrání

V roce 2023 se v Dubaji prohnaly bouře, která způsobily značné škody. Nárazy větru dosahovaly síly orkánu a byly doprovázeny i písečnou bouří. Bouře vyvrátily stromy, poškodily budovy a znemožnily leteckou dopravu. Bouře jsou poměrně častým jevem, zejména v letních měsících. Vědci z Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) zkoumali tyto bouře a zjistili, že byly o něco silnější než obvykle, a že teplota atmosféry nad Dubajem je o něco vyšší než v předchozích letech.

Město, navzdory své futuristické modernitě, není připraveno čelit výzvám klimatické krize. Přírodní katastrofy sebou nesou vždy zkázu a utrpení, ale v případě tohoto města, které je na zkáze a utrpení vybudované, mám pocit, že jen sklízí vítr, který zaselo.

 

 

Byl pro vás tento článek zajímavý?
Spočítejte si množství času a energie, které jste investovali do sociálních sítí, jen proto, aby na vás zbohatl někdo jiný. A nyní si představte, co by se stalo, kdybyste věnovali veškerý čas a úsilí sobě a své vlastní platformě.

Stanislav Drako

aplikace
«