Nejbohatší 1% shráblo téměř 2/3 veškerého nově vytvořeného bohatství

Nová zpráva organizace Oxfam odhaluje, že nejbohatší 1% shráblo téměř 2/3 veškerého nově vytvořeného bohatství od roku 2020 v hodnotě 42 bilionů dolarů, což je téměř dvakrát více peněz než zůstalo pro dolních 99 procent světové populace. Během uplynulého desetiletí se 1% nejbohatších zmocnilo přibližně poloviny veškerého nově vytvořeného bohatství.

V den zahájení Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu vychází studie "Survival of the Richest". Ve švýcarském lyžařském středisku se scházejí elity v době, kdy se poprvé za posledních 25 let současně zvyšuje extrémní bohatství a extrémní chudoba. 

Zatímco obyčejní lidé denně přinášejí oběti na základních věcech, jako je jídlo, superbohatí překonali i ty nejdivočejší sny. Po pouhých dvou letech se toto desetiletí stává pro miliardáře zatím nejlepším boomem, uvedla Gabriela Bucherová, výkonná ředitelka Oxfam International.

Zdanění superbohatých a velkých korporací je východiskem z dnešních překrývajících se krizí. Je načase zbořit pohodlný mýtus, že snížení daní pro nejbohatší vede k tomu, že jejich bohatství se nějakým způsobem "přelije" na všechny ostatní. Čtyřicet let snižování daní superbohatým ukázalo, že stoupající příliv nezvedá všechny lodě, ale jen superjachty."

Miliardáři zažili mimořádný nárůst svého bohatství, zejména během pandemie a let od roku 2020, když 63 procent (26 bilionů dolarů) veškeré nového bohatství získalo nejbohatší 1 procento, zatímco zbylých 37 procent (16 bilionů dolarů) putovalo hromadně k zbytku světa. Každý miliardář získal zhruba 1,7 milionu dolarů za každý dolar nového globálního bohatství vydělaného osobou ve spodních 90 procentech populace. Bohatství miliardářů rostlo o 2,7 miliardy dolarů denně. Počet a bohatství miliardářů se během posledních deseti let zdvojnásobily.

Bohatství miliardářů strmě vzrostlo v roce 2022 s rychle rostoucími zisky v potravinářském a energetickém průmyslu. Zpráva ukazuje, že 95 potravinářských a energetických korporací v roce 2022 více než zdvojnásobily své zisky. Dosáhly zisku 306 miliard dolarů a 257 miliard dolarů (84 procent) z této částky vyplatily bohatým akcionářům. Dynastie Waltonů, vlastnící polovinu společnosti Walmart, obdržela za poslední rok 8,5 miliardy dolarů. Indický miliardář Gautam Adani, majitel významných energetických korporací, viděl své bohatství v roce 2022 vzrůst o 42 miliard dolarů (46 procent). Nadbytečné korporátní zisky ovlivnily alespoň polovinu inflace v Austrálii, USA a Velké Británii.

Současně nejméně 1,7 miliardy pracovníků žije v zemích, kde inflace převyšuje mzdy, a více než 820 milionů lidí - tedy každý desátý obyvatel Země - trpí hladem. Ženy a dívky často jedí nejméně a jako poslední a tvoří téměř 60% hladovějící světové populace. Podle Světové banky jsme pravděpodobně svědky největšího nárůstu globální nerovnosti a chudoby od 2. světové války. Celým zemím hrozí bankrot, přičemž nejchudší země nyní vydávají čtyřikrát více na splácení dluhů bohatým věřitelům než na zdravotní péči. Tři čtvrtiny světových vlád plánují v příštích pěti letech úsporné škrty ve veřejném sektoru - včetně výdajů na zdravotnictví a vzdělávání - celkem o 7,8 bilionu dolarů.

Oxfam vyzývá k systémovému a rozsáhlému zvýšení zdanění superbohatých, aby se vrátily krizové zisky z veřejných peněz a ziskuchtivosti. Desetiletí snižování daní nejbohatším a korporacím vedlo k nerovnosti, takže nejchudší lidé v mnoha zemích platí vyšší daňové sazby než miliardáři. 

Elon Musk, jeden z nejbohatších mužů světa, platil v letech 2014 až 2018 "skutečnou daňovou sazbu" ve výši přibližně 3%. Aber Christine, prodavačka mouky v Ugandě, vydělává 80 dolarů měsíčně a platí daňovou sazbu 40%.

Celosvětově nyní pochází z daní z bohatství pouze čtyři centy z každého daňového dolaru. Polovina miliardářů na světě žije v zemích, kde neexistuje daň z dědictví pro přímé potomky. Svým dědicům předají nezdaněnou pokladnici v hodnotě 5 bilionů dolarů, což je více než HDP Afriky, která bude hnacím motorem budoucí generace aristokratických elit. Příjmy bohatých lidí jsou většinou nezasloužené, pocházejí z výnosů z jejich majetku, přesto jsou zdaněny v průměru 18%, což je jen o něco málo více než polovina průměrné horní sazby daně z mezd a platů.

Zpráva ukazuje, že daně pro nejbohatší byly dříve mnohem vyšší. Během posledních čtyřiceti let snížily vlády v Africe, Asii, Evropě a Americe sazby daně z příjmu pro nejbohatší. Současně zvýšily daně na zboží a služby, což postihuje převážně nejchudší lidi a zhoršuje genderovou nerovnost. Po druhé světové válce zůstala nejvyšší federální daňová sazba ve Spojených státech nad 90% a průměrně dosahovala 81% mezi lety 1944 a 1981. Podobné úrovně daní existovaly i v dalších bohatých zemích během nejúspěšnějších let jejich ekonomického rozvoje a hrály klíčovou roli ve zvyšování přístupu k veřejným službám, jako jsou školství a zdravotní péče.

"Zdanění superbohatých je strategickou podmínkou pro snižování nerovnosti a oživení demokracie. Potřebujeme to pro inovace, silnější veřejné služby, šťastnější a zdravější společnost. A také k řešení klimatické krize tím, že budeme investovat do řešení, která budou čelit šíleným emisím těch nejbohatších," uvedla Bucherová.

Podle nové analýzy Fight Inequality Alliance, Institute for Policy Studies, Oxfam a Patriotic Millionaires by roční daň z bohatství ve výši až 5% na světové multimilionáře a miliardáře mohla přinést 1,7 bilionu dolarů ročně, což by stačilo na vymanění 2 miliard lidí z chudoby, plné financování nedostatku prostředků na stávající humanitární výzvy, realizaci desetiletého plánu na ukončení hladu, podporu chudších zemí, které jsou ničeny dopady klimatických změn, a zajištění všeobecné zdravotní péče a sociální ochrany pro všechny obyvatele zemí s nízkými a nižšími středními příjmy.

Oxfam vyzývá vlády, aby:

• Zavedly jednorázové solidární daně z majetku a daně z neočekávaných příjmů a ukončily tak zneužívání krizí.

• Trvale zvýšily daně pro 1% nejbohatších, například na nejméně 60% jejich příjmů z práce a kapitálu, s vyššími sazbami pro multimilionáře a miliardáře. Vlády musí zvýšit zejména daně z kapitálových výnosů, které podléhají nižším daňovým sazbám než jiné formy příjmů.

• Zdanily majetek 1% nejbohatších dostatečně vysokými sazbami, aby se výrazně snížil počet a bohatství nejbohatších lidí, a tyto prostředky přerozdělit. To zahrnuje zavedení dědické, majetkové a pozemkové daně, jakož i daně z čistého jmění.